Fori Imperiali (Císařská fóra) je jedinečná archeologická oblast, která se nachází v těsné blízkosti Fora Romana, mezi náměstím Piazza Venezia a Koloseem. Architektonický komplex tvoří několik fór, které byly postaveny v Římě mezi lety 46 př. n. l. a 113 n. l.
Fori Imperiali si navzdory všem expanzím, požárům a rekonstrukcím zachovaly svůj architektonický styl a svou funkci až do 4. století n. l., kdy došlo k postupné přeměně oblasti, a proto dnes můžeme obdivovat jen velmi málo pozůstatků těchto překrásných fór.
Historie Fori Imperiali
Na konci republikánské období, kdy se Řím stal hlavním městem obrovské říše, se stávající římské fórum (Forum Romanum) ukázalo jako nedostatečné pro správu města, proto se Julius Caesar v roce 54 př. n. l. rozhodl pro stavbu nového komplexu, který byl nutný pro rozšíření stávajícího římského fóra. A tak bylo započato období budování pěti fór. Po Foro di Cesare následovalo Foro di Augusto (Augustovo fórum), Tempio della Pace – Foro di Pace (Chrám míru – Fórum míru), Foro Nerva (postavené císařem Domitianem a slavnostně otevřené císařem Nervem) a nakonec Foro Traiano (Trajánovo fórum), které bylo nejvelkolepějším.
Foro di Cesare (Caesarovo fórum)
Stavba prvního císařského fóra (Foro di Cesare) byla zahájena v roce 54 př. n. l. a dokončena v roce 46 př. n. l. Projekt byl koncipován jako rozšíření římského fóra a pro jeho umístění byla vybrána oblast na úpatí Campidoglio (Kapitolu) poblíž římského fóra. Zahájení stavby nového fóra nebylo bez problému. Vybraná oblast byla hustě osídlenou čtvrtí, proto musel Julius Caesar na vlastní náklady domy vykoupit a poté zbořit, aby vytvořil prostor pro novou stavbu. Jedním z vyvlastněných domů byl i dům římského spisovatele a filozofa M. T. Cicera, který ve svých spisech zanechal na tuto událost vzpomínku. Existenci původních staveb, které musely ustoupit výstavbě nového fóra, dokazují i archeologické vykopávky, při kterých byly nalezeny zbytky domů a staveb ze 6. – 2. století př. n. l. Ustoupit novému fóru musela i budova Senátu (Curia), ta byla však pouze přestěhována na jiné místo. Došlo také k zarovnání části Kapitolu.
Finální stavba měla tvar obdélníku o rozměrech 160 x 75 metrů, který byl vydlážděn travertinem. Po třech stranách byly dvoupatrové portiky (kolonády), které byly uprostřed rozděleny sloupy do dvou lodí. V zadní části fóra se nacházel chrám zasvěcený Venuši Genetrix (Tempio di Venere Genitrice) a uprostřed jezdecká socha Julia Caesara na Bucefalovi, slavném koni Alexandra Velikého, který měl reprezentovat Caesarovu absolutní moc.
Chrám Venuše Genetrix (Tempio di Venere Genitrice)
Chrám zasvěcený Venuši Genetrix nechal Julius Caesar postavit jako splnění slibu Venuši před vítěznou bitvou u Farsálu. Socha Venuše, která byla umístěna v apsidě chrámu, pro Caesara ji zhotovil řecký sochař Arkesilaos. Představovala bohyni s Amorem na rameni a dítětem v náručí.
Chrám byl postaven na pódiu s 8 sloupy z kararského mramoru v průčelí (oktastylos), cella byla přístupná dvěma bočními schodišti.
V chrámu se nacházelo několik zajímavých uměleckých děl, o kterých je zmínka v historických písemnostech:
- socha Venuše Genetrix;
- socha Caesara;
- pozlacená bronzová socha Kleopatry;
- dva obrazy (Médei a bájného achajského hrdiny Ajaxe) od byzantského malíře Timòmaco;
- šest sbírek drahokamů zdobených rytinou (tzv. gemy);
- zbroj zdobená perlami.
Chrám byl v roce 113 n. l. kompletně přestavěn císařem Trajanem.
Z chrámu dnes můžete obdivovat pouze fragmenty z Trajanova období. Postupně byly při vykopávkách odkryty pozůstatky pódia se dvěma bočními schodišti a pozůstatky apsidy, které byly začleněny do přestavby za císaře Trajana. V roce 1933 byly vztyčeny tři korintské sloupy, které nesou kladí.
Foro di Augusto (Augustovo fórum)
V předvečer bitvy u Philippi v říjnu 42 př. n. l., kde bojoval mladý Octavian (budoucí císař Augustus) proti Brutovi a Cassiovi, aby pomstil smrt Julia Caesara, dal Octavian slib bohu Martovi, že v případě vítězství mu postaví chrám.
Po svém vítězství a návratu Říma splnil svůj slib a začaly práce na výstavbě chrámu, který měl být umístěn na nové fórum. A tak se začalo stavět nové, v pořadí již druhé, fórum – Augustovo fórum.
Pro výstavbu bylo vybráno místo východně sousedící s Caesarovým fórem. Stejně tak jako kdysi Caesar musel i Augustus na vlastní náklady odkoupit soukromé domy, aby mohl svůj komplex postavit. Stavba fóra byla slavnostně dokončena v roce 2 př. n. l. Během tohoto období se Octavian stal císařem Augustem (16. ledna 27 př. n. l.)
Komplex o rozměrech přibližně 120×120 metrů byl postaven do pravého úhlu k Caesarovu fóru. Uprostřed kratší východní strany byl Chrám Marta Ultora a delší strany komplexu obklopovaly kolonádové portikusy. Atika na sloupech byla zdobena sochami Kariaditek (kopie soch aténského Erechtheionu) a mramorovými štíty, v jejichž středu byly hlavy božstev.
Portikusy (kolonáda) měly bohatě zdobenou mramorovou podlahu a k východní straně se otevíraly do dvou výklenků (tzv. exedry), kde byly umístěny sochy slavných římských mužů (“summi viri”): Aeneas obklopený albánskými králi a zástupci Juliánské linie; Romulus obklopený dalšími významnými muži. Sochy “summi viri” lemovaly i kolonády. V podloubí kolonád se konaly zasedání soudu, v chrámu zasedání senátu, který řešil především války a triumfy.
Náměstí Augustova fóra bylo poměrně malé, jeho rozměry byly “pouhých” 70×50 metrů. Uprostřed náměstí stála socha císaře Augusta na triumfálním voze taženém čtyřmi koňmi (quadriga) s nápisem PATER PATRIAE (Otec vlasti).
Na východním konci severního portika byla bohatě zdobená místnost Aula del Colosso v níž se nacházela 12 metrů vysoká socha znázorňující Augusta jako Génia. Pozůstatky z této místnosti si můžete prohlédnout Muzeu cisařských fór (Museo dei Fori Imperiali).
Dosud není známo, jak bylo uzavřeno celé fórum na západní straně (naproti chrámu), kde se propojilo s Caesarovým fórem. Předpokládá se zde byl kolonádový portikus nebo jednoduché bohatě zdobené zdi a uprostřed se nacházelo spojovací podloubí.
S určitostí se však dá popsat, jak vypadala východní strana za chrámem. Tato část se totiž z velké části zachovala. Celý komplex zde byl ohraničen zdí vystavěné z bloků peperina (vulkanický tuf), kamene Gabina a travertinu. Zeď byla impozantní, v některých částech dosahovala až 30 metrů. Důvodem její výstavby bylo oddělit fórum o čtvrti Suburra, ve které byly velmi časté požáry. Z toho důvodu byly na výstavbu použity také bloky peperina a kamene Gabina, které byly považovány za ohnivzdorné. Dva vchody ze čtvrti Subbura byly umístěny do zdi: nalevo trojitý oblouk a vpravo jednoduchý travertinový oblouk (v 16. století pojmenovaný “Arco dei Pantani”). K oběma vchodům vedlo schodiště, protože fórum bylo výše než čtvrť Subbura.
Chrám Marta Ultore (Tempio di Marte Ultore)
Chrám Marta Ultore byl postaven kararského mramoru a umístěn na pódium vysokém přes 3 metry. K pódiu vedlo schodiště s oltářem uprostřed a po stranách byly dvě fontány. Průčelí chrámu bylo osazeno osmi korintskými sloupy (tzv. oktastylos) o výšce přes 17 metrů, stejně tak boční strany chrámu. Zadní strana byla bez sloupů. Tympanon měl trojúhelníkový tvar a byly zde umístěny sochy významných římských postav: Mars, Venuše s Amorem na rameni, Romulus, zosobnění Palatinu, Fortuna, Roma a zosobnění Tibery. Po stranách nad štítem byly v rozích dvě okřídlené sochy vítězství z pozlaceného bronzu. Noha jedné z těchto soch byla nalezena při vykopávkách v roce 1932 a dnes je uložena v Muzeu římských fór.
Cella chrámu byla lemována dvěma řadami sloupů na každé straně a vzadu se nacházela apsida se sochami Marta, Venuše, Fortuny a Božského Julia. V celle byl uložen i Caesarův meč a insignie Crassových legií.
Dnes se z původního chrámu dochovaly pouze fragmenty, které jsou uloženy v Muzeu římských fór.
Foro di Pace (Fórum míru)
Výstavbu monumentálního komplexu na památku konce válek a potlačení židovské vzpoury v roce 70 n.l. nařídil císař Vespasian. Pro stavbu Fóra míru, které některé historické prameny označují názvem Templum Pacis, byla vybrána oblast mezi Forem Romanem na východní straně, starověkou silnicí Argiletum na severu (po 30 letech zde bylo vystavěno čtvrté fórum – Fórum Nerva) a kopcitou oblastí Velia na jižní straně (zbořeno v roce 1932 kvůli výstavbě Via dell’Impero – nynější Via dei Fori Imperiali). Výstavba Fóra míru probíhala mezi lety 71 -75 a byla financována z válečné kořisti.
Nové fórum, které mělo být původně chrámem, mělo obdélníkový tvar o rozměrech 110 x 135 metrů a po třech stranách uzavřeno kolonádou. Čtvrtou stranu (podél silnice Argileta) tvořila jednoduchá zeď s kolonádou situovanou do náměstí, ve které se nacházely vchody.
Na východní a západní straně fóra byl čtyři obdélníkové exedry, po dvou na každé straně. Dnes jsou patrné pouze pozůstatky jedné z nich. Ta se zachovala, protože byla včleněna do věže Torre dei Conti, kterou zde na počátku 13. století nechal postavit papež Inocenc III. Interiér je viditelný v suterénu věže (dnes nazývané Cripta dell’Ardito), který byl určen jako mauzoleum generála Alessandro Parisi († 1938). Zbytky exedry na opačné straně byly odhaleny při vykopávkách 1998 – 2000.
Fórum bylo koncipováno jako zahrada s fontánami a vydlážděno pouze podél vstupní zdi. Fontány byly obdélníkové po třech řadách na každé straně. Podél fontán byly kvetoucí živé ploty. To dokazují pozůstatky amfor, které byly nalezeny během vykopávek v letech 1998-2000. Analýzy prokázaly, že v nich byly vysázeny keře galských růží.
Stranu fóra proti vchodu tvořil chrám (Aedes Pacis) obklopený symetrickými sály, ve kterých byla umístěna knihovna, pozůstatky Jeruzalémského chrámu a skutečné muzeum se sochami významných řeckých umělců z Domus Aurea.
Uprostřed se nacházel Sál uctívání (L’aula di culto), místnost s apsidou a mramorovou podlahou, ve které byla umístěna gigantická socha bohyně Pax (bohyně míru). Přední část tvořilo šest kolosálních sloupů s tympanonem nad portálem. Oltář o rozměrech 8 x 16 metrů byl umístěn v prostoru náměstí.
Ve dvou sálech po pravé staně byla pravděpodobně knihovna (Bibliotheca Pacis), ve které se nacházely řecké a latinské svazky.
Vedle Sálu uctívání (napravo) se nacházel sál L’Aula della Forma Urbis Romae. Forma Urbis Romae byl velký plán Říma (18 x 13 metrů) vyrytý do mramoru na popud císaře Septima Severa, který nechal komplex obnovit po požáru v roce 192.
V ostatních dvou sálech byla umístěna umělecká díla řeckých umělců, která byla volně přístupná veřejnosti a pozůstatky Jeruzalémského chrámu, který byl zničen při potlačování židovské vzpoury v roce 70 n.l..
Pozůstatky fóra, které dnes můžete obdivovat, odhalily archeologické vykopávky v letech 1998 – 2000. Při nich se odhalila severozápadní část starověkého náměstí a části sloupů z růžové žuly pocházející z Asuánu (Egypt). Po zdařené rekonstrukci (anastylóze) v roce 2015 dnes 7 těchto sloupů opět stojí na fóru.
Foro Nerva (Nervovo fórum)
Čtvrtým a zároveň nejmenším fórem bylo Nervovo fórum, někdy označováno i názvem Foro Transitario (Průchozí fórum), protože bylo vybudováno v prostoru, který zůstal mezi Fórem míru, Caesarovým fórem a Augustovým fórem. Přes tento dlouhý a úzký prostor o velikosti 45 x 170 metrů vedla starobylá cesta Argiletum, která spojovala Forum Romanum se čtvrtí Subbura. A právě proto, že se jednalo o průchozí oblast, bylo toto fórum někdy označováno jako Foro Transitario.
Fórum nechal postavit císař Domitianus, slavnostního otevření se však nedočkal, v roce 96 n.l. byl zavražděn. Slavnostního otevření se fórum dočkalo až v roce 97 n.l. za císaře Nerva. Proto také nese název Nervovo fórum.
Nervovo fórum mělo náměstí o rozměrech 114 x 45 metrů, na východní (kratší) straně byl Chrám zasvěcený Minervě a dlouhé strany fóra zdobila z důvodu nedostatku prostoru pro portikus vyčnívající kolonáda. Sloupy byly z mramoru pavozzento (mramor z oblasti dnešního Turecka – bílý s fialovými žilkami).
Dochovaly pouze dva nazývané “Colonnacce” a část zadní stěny směrem na Via Cavour. Sloupy podpírají kladí bohatě zdobené vlysem s vyobrazením mýtické scény o Arachné.
Na fórum existovaly tři vchody na straně od Fora Romana a monumentální vchod Porticus Absidata, který vznikl po začlenění exedry Augustova fóra do chrámu.
Chrám Minervy (Tempio di Minerva)
Chrám Minervy stál na vysokém pódiu a stejně jako většina chrámů té doby cella chrámu končila apsidou. Předsíň chrámu měla patrně vpředu šest sloupů a dva nebo tři sloupy po stranách. Bohužel se dochovalo jen velmi málo pozůstatků, proto nelze zcela zjistit, jak předsíň chrámu vypadala. Chrám se dochoval ve velmi dobrém stavu až do roku 1606, kdy byl rozebrán na popud papeže Pavla V. na stavbu fontány dell’Acqua Paola (Trastevere). Některé fragmenty byly použity i na Paolinskou kapli v bazilice Santa Maria Maggiore. Z toho, co se dochovalo, je několik kusů pódia a pozůstatky architektonické výzdoby. Některé fragmenty jsou vystaveny v Muzeu římských fór.
Foro di Traiano (Trajánovo fórum)
Stavba nejkrásnějšího antického fóra Foro di Traiano byla započata v roce 107, rok po triumfu císaře Trajána nad Dáky. Právě válečná kořist po dobytí Dácie, která zahrnovala zlato, stříbro a válečné zajatce, byla použita k financování výstavby fóra. Komplex o rozměrech 300 m na délku a 185 m na šířku se skládal z náměstí, baziliky Ulpia , nádvoří (tržiště) s Trajánovým sloupem a dvou knihoven (latinské a řecké). Návrh komplexu Trajánova fóra je připisován architektovi Apollodorovi z Damašku (Apollodoro di Damasco). Fórum bylo slavnostně otevřeno v roce 113 (někdy bývá udáván i rok 112).
Náměstí fóra mělo rozměry 110 x 84 metrů a bylo lemováno kolonádou na západní, východní a jižní straně. Na severní straně se nacházela Bazilika Ulpia a za Bazilikou nádvoří. Uprostřed nádvoří byl Trajánský sloup, po stranách knihovny a celý prostor nádvoří byl uzavřen gigantickou vstupní halou (pronaosem) se sloupy o výšce 15 metrů, která fungovala jako vstup ze severu.
Přístup na Trajánovo fórum z jihu tvořilo monumentální nádvoří o rozměrech 25 x 27 metrů se sloupy z barevného mramoru po třech stranách, které se nacházelo mezi Augustovým fórem a Piazza del Foro di Traiano. Pozůstatky nádvoří byly odhaleny během vykopávek v letech 1998 – 2000.
Náměstí Trajánova fóra byla po delších stranách ohraničena kolonádou o průměru 15 m, z nichž každá se otvírala do exedry o průměru 40 metrů. Sloupy z mramoru pavonazzeto nesly kladí, které zdobily mramorové štíty (clipei) s bustami členů císařské rodiny a jiných slavných. Mezi štíty byly sochy vězňů (Dáků). Řada soch zdobila i římsu (tzv. akroterium).
Mramorové sochy slavných byly umístěny i do výklenků obou exeder, ve kterých se konaly soudy. Několik soch je k vidění v Muzeu císařských fór.
Jižní stranu náměstí tvořila zeď rozdělená na tři části a zdobená monolitickými sloupy z barevného mramoru o výšce 12 metrů. Na levé a pravé straně vyčnívaly po čtyřech korintské sloupy z mramoru cipollino (bílý mramor se zelenými žílami) a pavonazzeto (bílý mramor s fialovými žílami). Osm žlutých korintských sloupů ve střední části neslo kladí s římsou zdobenou pozlacenou bronzovou sochou zobrazující korunovaného císaře Trajána na triumfálním voze taženém šesti koňmi.
Jezdecká socha císaře Trajána (Equus Traiani)
Uprostřed náměstí byla jezdecká socha císaře Trajána. Vykopávky mezi lety 1998 – 2000 odhalily, že základna sochy měla rozměry 3,76 x 7,54 metrů, výška se odhaduje na 10 – 12 metrů včetně základny. Jak socha vypadala víme z ražby na mincích, socha se totiž během let ztratila. Trajan byl vyobrazen jako vůdce s oštěpem v pravé ruce, který směřoval dolů (znamení pacifikace).
Bazilika Ulpia
Na rozdíl od křesťanských bazilik z pozdější doby neplnila Bazilika Ulpia na fóru náboženskou funkci, bylo zde sídlo soudu, obchodu a zde také císař např. přijímal návštěvy. Bazilika Ulpia byla svými rozměry 117 x 55 metrů největší budovou v Římě a byla pojmenována po císaři Trajánovi (Marcus Ulpius Traianus).
Budova Baziliky byla asi 40 metrů vysoká a při pohledu z náměstí téměř zakrývala Trajanův sloup. Měla bohatě zdobenou fasádu a tři portiky. Centrální portikus s 8 sloupy z mramoru ve dvou řadách byl největší a rámoval hlavní vchod do Baziliky. Před dvěma vchody po stranách byly portiky po 2 sloupech ve dvou řadách. Atika nad portikem byla zdobena sochami Dáků. Nad centrálním vchodem byla pozlacená bronzová kvadriga (dvoukolový vůz tažený čtyřmi koňmi) se sochami Viktorie. Vedlejší vchody zdobily sochy bigae (válečný vůz tažený dvěma koňmi).
Interiér baziliky byl rozdělen do 5 lodí – centrální o šířce 25 metrů a čtyřech bočních (2 na každé straně) o šířce 6 metrů. Boční strany baziliky byly zakončeny apsidami. Z druhého patra bylo možné sledovat průběh procesu, který se odehrával v přízemí. Sloupy a stěny byly zdobeny drahým mramorem.
Trajánův sloup
Trajánův sloup je nejlépe zachovalou památkou fóra. I s podstavcem měří téměř 40 m a je sestaven z 19 mramorových boků o průměru 3,83 m a hmotnosti asi 40 t. Uvnitř sloupu se nachází točité schodiště se 185 schody osvětlené 43 štěrbinovými okénky, které vede na plošinu na vrcholu. Po obvodu sloupu se táhne 200 m spirálového vlysu, který znázorňuje vítězství císaře Trajána nad Dáky. Vrchol sloupu původně zdobila socha císaře Trajána, ta však ve středověku zmizela a v roce 1587 nechal papež Sixtus V. umístit sochu sv. Petra.
Trajánova tržnice (Mercati di Traiano)
Trajánova tržnice (Mercati di Traiano) je komplex budov na pahorku Quirinale, které dříve sloužilo především jako administrativní budova k císařským fórům, nacházely se zde sklady, obchody a kanceláře císařské správy Tržnice byla spolu s Trajánovým fórem vystavěna na počátku 2. století.
Komplex tržiště byl vystavěn z červených cihel a betonu, měl 6 pater a nacházelo se zde více než 150 různých “místností”. Budovy tržiště se nachází v několika úrovních svahů vrcholku Quirinale a spodní část je vystavěna ve tvaru hemicyklu. Právem je považováno za první nákupní centrum v Římě. Od roku 2007 se zde nachází Muzeum císařských fór (Museo dei Fori Imperiali), první muzeum, které vystavuje rekompozice architektonické a sochařské výzdoby Fori Imperiali.