Baziliku svatého Bonifáce a Alexia (Basilica Ss. Bonifacio E Alessio) najdete na Aventinu nedaleko Baziliky svaté Sabiny.

Klášterní bazilika svatého Bonifáce a Alexia pochází pravděpodobně z 3. nebo 4. století, v průběhu let však prošla řadou rekonstrukcí. V roce 1216 byl celý komplex zrekonstruován na popud papeže Honoria III., poté znovu obnovována v roce 1582, 1750 a 1852 – 1860. Všechny prvky těchto úprav si bazilika zachovala do dnešní doby – románskou zvonici, středověkou verandu nebo fasádu z 16. století postavenou ve středověkém stylu quadriportico.

Exteriéry Baziliky svatého Bonifáce a Alexia

Fasáda Bazilika svatého Bonifáce a Alexia pochází z 16. století. Portikus tvoří šest sloupů vložených do pilastrů, které jsou spojeny oblouky. Středový o něco vyšší a je zakončen tympanonem. V portiku se na pravé straně nachází socha papeže Benedikta XIII. z 18. století, dveře nalevo vedou kláštera. Dveře do baziliky lemuje mozaika cosmatesco z 13. století.

Zvonice kostela pochází ze 13. století.

Interiéry Baziliky svatého Bonifáce a Alexia

Interiér Baziliky svatého Bonifáce a Alexia je ve tvaru kříže, má tři lodě, které oddělují masivní sloupy zdobené dvojitými korintskými pilastry, po osmi na každé straně.

Centrální loď má strop s valenou klenbou z 19. století se čtyřmi zapuštěnými lunetovými okny na každé straně a kazetovou výzdobou v bílé, modré a zlaté barvě od Michela Ottavianiho.

Výzdoba klenby apsidy je od Carla Gavardini a pochází z 19. století.

Podlahy stále zdobí zachovalé mozaiky cosmatesco.

Na vyvýšeném transeptu je nádherné ciborium (baldachýn) z 18. století, které je dílem Tommase De Marchis. Ciborium podepírají sloupy z řeckého mramoru a nachází se pod ním hlavním oltář zasvěcený sv. Bonifácovi, ve kterém jsou uchovány ostatky sv. Bonifáce a sv. Alexia.

Pod transeptem se nachází krypta, kde jsou v oltáři uloženy relikvie Thomase Becketa (známého jako sv. Tomáš z Canterbury).  Krypta je pozůstatkem původního kostela před přestavbou provedenou ve 13. století. Kromě fresek, které pocházejí ze 17. století, se zde nacházejí fresky z 12 – 13. století mimořádného ikonografického významu.

V Bazilice svatého Bonifáce a Alexia se v postranních uličkách nachází několik významných památek.

V levé uličce se nachází Kaple sv. Alexia (Cappella di S.Alessio) z 18. století, která je dílem Andrea Bergondi. V kapli najde sochu umírajícího Alexie, nad kterou se nachází dřevěné schodiště z rodného domu světce, které je uložené uloženo v monumentálním relikviáři ze skla a pozlaceného dřeva mezi čtyřmi žulovými sloupy s korintskými hlavicemi.

V jižním ramenu transeptu se nachází Kaple Karla IV. (španělského krále, který zde pobýval v exilu) s ikonou Madony (Madonna di Sant ‚Alessio) z 13. století, pravděpodobně byzantského původu, která patří k nejuznávanějším křesťanským ikonám a věří se, že je zázračná.

Za zmínku stojí i náhrobek Eleanor Boncompagni Borghese od Andrea Fucigna podle návrhu Giovana Contini Batiste, který pochází ze zbořeného kostela Santa Lucia alle Botteghe Oscure.

Klášter

Srdcem komplexu klášterní baziliky svatého Bonifáce a Alexia je překrásný klášter z 16. století. Klášter má obdélníkový tvar nádvoří s osmibokou studnou z roku 1570 uprostřed, které obklopují žulové sloupy ze starověkých budov.

Zahrada u Baziliky svatého Binifáce a Alexia

V malé zahradě vedle baziliky, odkud je překrýsný výhled na Řím,  najdete půvabnou kašnu ze 17. století, která sem byla přesunuta v roce 1937 z nádvoří Palazzo Rusticucci, zbořeného v témže roce.

V zahradě je umístěna socha sv. Johanky z Arku, kterou městu Římu věnoval v roce 1935 francouzský sochař Maxime Real del Sarte.