Bazilika San Giovanni in Laterano (Bazilika svatého Jana v Lateránu nebo zkráceně Lateránská bazilika), celým názvem Bazilika Nejsvětějšího Spasitele a sv. Jana Křtitele a Jana Evangelisty, je první křesťanskou bazilikou v Římě a její historie sahá až do roku 314, kdy ji nechal postavit císař Konstantin.
Bazilika je považována za mateřský kostel katolického světa a je také sídlem papeže jako římského biskupa. Latinský nápis na přední fasádě baziliky říká, že je to „matka a hlava všech kostelů města i světa“.
Z původní baziliky ze 4. století toho moc dnes již neuvidíte. Po ničivých zemětřeseních, požárech a nájezdech Gótů a vandalů během let z baziliky zbyly jen ruiny a musela byt zrekonstruována do dnešní barokní podoby.
Barokní přestavbu Lateránské baziliky si objednal papež Inocenc X. u největšího z barokních architektů – Francesca Borrominiho. Rekonstrukce probíhala v letech 1646 – 1650. Fasáda bazilky pochází z 18.století. Poslední důležitá architektonická změna proběhla v 80. letech 19. století, kdy došlo k rozšíření presbytáře.
Exteriéry Baziliky San Giovanni in Laterano
Hlavní fasáda baziliky pochází z roku 1735 a je dílem Alessandro Galilei. Skládá se řady pilastrů, centrálním tympanonem a balustrádou (římsou) s 15 sochami Krista a svatých (sochy jsou vysoké 7m). Do baziliky vede z portika pět dveří, kterými se dá dostat do každé z pěti lodí uvnitř. Do hlavní lodi vedou bronzové dveře, které pocházejí z budovy Kurie (Senátu), který se nachází na Fóru. Do baziliky byly přeneseny v roce 1660. Na levé straně bronzových dveří stojí socha Konstantina Velikého, která byla nalezena při vykopávkách v Diokleciánových lázních a napravo je vchod do Vatikánského historického muzea (Museo Storico Vaticano), které se nachází v Lateránském paláci (Palazzo Laterano). Boční vchod do baziliky tvoří portikus s lodžií, kterou v roce 1586 navrhnul Domenico Fontana.
Úplně napravo jsou dveře označované jako „Svatá brána“, které se mohou otevřít pouze ve Svatý rok, tedy jednou za 25 let.
Interiéry Baziliky San Giovanni in Laterano
I přes řadu úprav si bazilika uvnitř zachovala původní návrh: hlavní loď lemovaná dvěma uličkami, která končí půlkruhovou apsidou. V hlavní lodi se nachází 12 výklenků se sochami apoštolů, které zde nechal vytvořit Borromini (sochy sem byly umístěny později).
Nádherný baldachýn nad hlavním oltářem (hlavní oltář smí používat pouze papež) pochází z roku 1369. Stříbrné schránky nad freskami uchovávají údajně hlavy sv. Petra a sv. Pavla. Apsida je zdobena mozaikou, která se dochovala z původní baziliky ze 4. století a zobrazuje řadu postav různých velikostí.
Dveřmi, které se nacházejí před příčnou lodí, se dostanete do křížové chodby kláštera a malého muzea. Křížová chodba pochází ze 13. století a je zdobena mozaikovým vlysem. U zdi se nacházejí umělecká díla z původní baziliky.
V bazilice je pohřbeno šest papežů – Alexandr III., Sergius IV., Klement XII., Martin V., Inocenc III. a Lev XIII.
V bazilice San Giovanni in Laterano se odehrála řada významných událostí: byl zde pokřtěn Karel Veliký, až do 19. století zde byli před hlavním oltářem korunováni papeži a roku 1929 zde byla podepsána Lateránská smlouva mezi papežem Piem XI. a Mussolinim, díky které se podařilo formalizovat vztahy mezi státem a církví.
Papež (Římský biskup) zde pravidelně slouží mši na Zelený čtvrtek a zúčastňuje se zde také žehnání lidu.