Palazzo del Quirinale (Kvirinálský palác) se nachází na Piazza del Quirinale, je největším palácem v Římě a oficiálním sídlem prezidenta italské republiky. Palác se nachází na jedno z římských pahorků Kvirinál (Quirinale), podle kterého nese i své jméno.
Kvirinálský palác stojí na místě bývalé římské vily, kterou v letech 1583 -1585 nechal papež Řehoř VII. přestavět na své letní sídlo.
Palazzo del Quirinale byl letním sídlem papežů až do roku 1621, kdy se stala jejich oficiální rezidencí. Od roku 1808 do roku 1814, kdy byl papež v exilu, se palác stal francouzskou císařskou rezidencí v Římě. Od roku 1870, kdy byla sjednocena Itálie, a zanikl papežský stát, sloužil palác jako sídlo královské rodiny a od roku 1946 je sídlem prezidenta italské republiky.
Na výstavbě paláce se podíleli významní italští mistři umění – Domenico Fontana, jehož dílem je fasáda paláce, Carlo Moderno, který je autorem kaple, Pietro da Cortona, Alessandro Specchi, Ferdinando Fuga, Giovanni Paolo Pannini či Guido Reni.
Interiér Palazzo del Quirinale
Interiéry Kvirinálského paláce zdobí nejrůznějších styly, které tu byly střídány po několik desetiletí. Najdeme zde rokokovou knihovnu, čínský salón, krby, které jsou zdobeny starověkými mozaikami z Hadriánovi vily v Tivoli a také mnoho uměleckých děl.
Návštěvníkům jsou během prohlídky otevřeny dveře do několika sálů i kaple. Zajímavým je např. schodiště Lo Scalone d’Onore, kterému dominuje fragment fresky od italského malíře Melozzo da Forli zobrazujícího Krista a anděly, která byla původně umístěna v Chiesa dei SS.Apostoli.
Největším sálem paláce je Sala dei Corazzieri, který byl postaven na počátku 17. století Carlem Modernou v době pontifikátu papeže Pavla V. a do dnešní doby si zachoval mnohé z původních prvků výzdoby ze 17. století, jako je vzácný kazetový strop, mramorová podlaha a portál do kaple Paolina. Fresky u stropu pochází z roku 1616 a jsou díly malířů Agostino Tassi , Giovanni Lanfranco a Carlo Saraceni. Ze stejného období pochází i grotesky v oknech od Annibale Duranti. Stěny sálu zdobí také erby hlavních italských měst, které zde namaloval Geatano Lodi v roce 1872 na počet sjednocení Itálie. Tapisérie na stěnách pocházejí z 18. století.
Se Sala dei Corazzieri sousedí La Cappella Paolina. Kapli Paolina nechal vystavět papež Pavel V., je dílem Carla Moderny a věrnou kopií (pokud si odmyslíte Michelangela) Sixtinské kaple. Štuková klenba kaple pochází z roku 1616 a jejím autorem je Martin Ferabosco. Čenobílé fresky na stěnách jsou z roku 1818 a najdeme na nich postavy apoštolů a evangelistů. Nad oltářem je k vidění francouzský gobelín z 19. století zobrazující kázání svatého Štěpána.
V Palazzo del Quirinale najdete také mnoho uměleckých sbírek – obrazů, soch, tapisérií, porcelánu, hodin, vozů nebo starožitného nábytku.
Zahrada a Coffee House
Kvirinálský palác obklopují zahrady Giardini del Quirinale, které jsou ideálním místem k meditaci či procházce a nabízí překrásný výhled do okolí. V zahradách se nacházejí palmy, borovice, duby, kamélie, magnólie, růže či cedry.
V zahradách můžete nalézt i několik kašen: Fontana di Caserta (20. století), Fontana di Apollo, Fontana delle Tartarughe (17. století), Fontana della Cascata a Fontana dell’Organo (1596).
V zahradě je umístěna i drobná stavba, která se nazývá Coffee House od architekta Ferdinanda Fugy, kterou nechal v roce 1741 postavit papež Benedikt XIV k přijímání návštěv,
Zahrady obklopující Kvirinálský palác jsou veřejnosti přístupné pouze jedenkrát v roce, a to 2. června odpoledne – v den výročí vyhlášení Italské republiky.