Bazilika Santa Maria in Cosmedin (Basilica di Santa Maria in Cosmedin) je jedním z nejzajímavějších kostelů v Římě, a to především díky středověkému umění, neobvyklé kryptě a atmosféře antiky. Pro většinu turistů je však bazilika nejvíce vyhledávané kvůli Ústům pravdy, které se nachází v portiku baziliky.
Historie baziliky Santa Maria in Cosmedin
Bazilika Santa Maria in Cosmedin se nachází na místě, kde dříve stával Ara Maxima Ercole Invitto, oltář (nebo chrám) zasvěcený římskému hrdinovi Héraklovi, Ve 4. století byl oltář Ara Maxima Ercole Invitto propojen portikem (lodžií) k vedlejší budově Statio Annonae, kde sídlil úřad pro distribuci potravin a správu tržiště. V 6. století byly mezery mezi sloupy vyplněny a nově vzniklé prostory byly využívány jako diakonie (centrum pro chudé).
Celý komplex budov byl přestavěn na kostel papežem Hadriánem I. v 8. století a věnován řeckým křesťanům, kteří uprchli z Byzantské říše. To dokazuje ikonostas (jediný kostel v Římě, který má ikonostas), který můžete spatřit pouze v řeckokatolických a pravoslavných chrámech.
Z řečtiny je odvozen také název Santa Maria in Cosmedin. Cosmedin pochází z řeckého slova ornament či dekorace a pravděpodobně odkazuje na bohatou výzdobu interiéru. Dnes bohužel z původní výzdoby nic nezbylo.
Bazilika byla od své výstavby několikrát rekonstruována a také rozšířena. Nejprve v 10. století papežem Mikulášem I., který nechal přistavět oratoř a zákristii a vyzdobit loď freskami. Po normanské invazi v 11. a 12. století byl zničený kostel rekonstruován a byla přistavěna i sedmipatrová románská zvonice.
Další renovace baziliky proběhly až v pozdějších stoletích. V 18 století byl přestavěn v barokním slohu a koncem 19. století byla bazilika obnovena do raně středověkého vzhledu architektem G. B. Giovenale.
Exteriéry baziliky Santa Maria in Cosmedin
Středověká fasáda baziliky pochází z 19. století, kdy byla bazilika přestavěna do původního vzhledu z 8. století.
V předsíni se nacházejí Ústa pravdy (Bocca della Verità), starověký římský artefakt, který sem byl umístěn v roce 1632. Jméno desky je odvozeno od středověké legendy, která praví, že pokud lhář vloží do úst ruku, bude mu useknuta.
V předsíni stojí za vidění i dveře z 11. století s klasickými vzory Giovanni di Venetia.
Pozůstatky dřívějších staveb jsou patrné na severozápadní straně, kde se nacházejí pozůstatky sloupů a arkád ze 4. století a stěny, které tvořily diakonii.
Interiéry baziliky Santa Maria in Cosmedin
Interiér baziliky Santa Maria in Cosmedin převážně odpovídá vzhledu z 8. století s některými dodatky z 12. století a je rozdělen na prostor pro věřící (Schola Cantorum).
Bazilika má hlavní loď s dvěma postranními uličkami, které jsou odděleny čtyřmi pilastry a osmnácti sloupy (devět na každé straně). V bočních stěnách jsou patrné původní sloupy budovy Statio Annonae. Podlaha baziliky je vykládána dekorativní mozaikovou dlažbou z 12. století (styl „cosmati“)
Styl rodiny Cosmati můžete spatřit také na velikonočním svícnu, baldachýnu, biskupském trůnu a kazatelně ze 13. století.
Hlavní loď 27 malých oken, mezi kterými se nachází pozůstatky fresek z 11. století. Fresky v apsidě jsou moderní a pouze napodobují středověký styl.
V zákristii se v dřevěném rámu nachází fragment vzácné mozaiky z 8. století, kterou nechal vytvořit papež Jan VII. pro oratoř v bazilice svatého Petra. Všechny fragmenty tvoří mozaiku o rozměrech 9×6 metrů a je na ní vyobrazena Panna Marie s papežem a sedm scén z jejího života. Fragment mozaiky byl bazilice věnován v roce 1639. Ostatní fragmenty mozaiky se nacházejí ve Vatikánu, Florenci a v Orte.
V bazilice Santa Maria in Cosmedin je k vidění také lebka a kosti sv. Valentýna, patrona všech zamilovaných, které jsou umístěny ve skleněném relikviáři a vystaveny vždy 14. února.
Další zajímavou památkou v bazilice je i hrobka papežského komořího Alfona, který dohlížel na rekonstrukci baziliky ve 12. století.
Krypta
Pod oltářem se nachází krypta, kterou nechal postavit papež Hadrián I. v 8. století. Krypta má tvar baziliky se třemi uličkami, které jsou odděleny sloupy, příčnou lodí a apsidou. Ve stěnách se nachází 16 výklenků s mramorovými policemi. Celá krypta je postavena na základech Ara Maxima Ercole Invitto a dnes zde můžete z původní stavby obdivovat pouze bloky tufu, které tvořily pódium oltáře.