Diokleciánovy lázně (Terme di Diocleziano) byly postaveny v letech 298 – 306 a svou rozlohou 13 hektarů byly největšími lázněmi v Římě (byly dokonce větší než Caracallovy). Do lázní se vešlo až 3000 lidí najednou, v lázních se nacházely knihovny, tělocvičny, umělecké galerie, divadla, zahrady s fontánami, natio (velký obdélníkový plavecký bazén), calidarium (teplá lázeň), tepidarium (vlažná lázeň) a frigidarium (studená lázeň).

Dnes se na území bývalých lázních nachází Římské národní muzeum, náměstí Piazza della Republica a kostel Santa Maria degli Angeli.

Kostel Santa Maria degli Angeli nechal v roce 1526 postavit Papež Pius IV. Stavitelem byl Michalangelo, který kostel vystavěl na ruinách calidaria a tepidaria. Kostel byl v 18. století přestavěn architektem Luigium Vanvitellim.

U kostela byl v roce 1565 (pravděpodobně podle návrhu Michalangela) postaven Kartuziánský klášter. Arkády Kartuziánského kláštera jsou podepřeny travertinovými sloupy a celý obvod kláštera měří 320 metrů.

V roce 1889 byla část Diokleciánových lázní přebudována na Římské národní muzeum, které se postupně rozrostlo do tří dalších přilehlých  objektů.