Palazzo Altemps, bývalé významné šlechtické sídlo, se nachází v těsné blízkosti Piazza Navona a dnes je jedním ze čtyř (spolu s Palazzo Massimo, Kryptou Balbi a Diokleciánovými lázněmi) sídel Římského národního muzea. V Palazzo Altemps jsou vystavena mistrovská díla starověkého sochařství.
Historie Palazzo Altemps
Palazzo Altemps byl postaven v 15. století renesančním architektem Melozzo da Forlì pro Girolama Riario (synovce papeže Sixta IV.). Původního majitele připomíná freska zachycují svatební oslavu Girolama a jeho ženy Kateřiny Sforzy v roce 1477. Po smrti papeže Sixta IV. a následné smrti Girolama byl palác prodán kardinálovi Francescu Soderini, který palác nechal upravit architekty Antonio Sangallo starší a Baldassare Peruzzi. Když se Soderini později dostal do finanční tísně, prodal palác v roce 1568 rakouskému kardinálovi Markovi Sittich von Hohenems Altemps (synovec papeže Pia IV.). Ten palác nechal rozšířit a zrekonstruovat architektem Martinem Longhi. Z tohoto období pochází elegantní střešní terasa s obelisky a socha kozorožce, který má rod Altemps ve znaku. Kardinál Altemps za svůj život shromáždil velkou sbírku knih a uměleckých děl, které umístil do svého nového paláce. Ani tento majitel však neměl v životě moc štěstí, nikdy nebyl moc nakloněn kněžskému životu, měl milenky a nakonec byl v roce 1586 popraven papežem Sixtem V. za cizoložství. Palác byl ve vlastnictví rodu Altemps až do roku 1894, kdy jej získal Svatý stolec a využíval jako budovu semináře. V roce 1982 získal chátrající budovu stát, zrekonstruoval ji a v roce 1997 zde bylo otevřeno Římské národní muzeum.
Interiéry Palazzo Altemps
Než se vydáte do samotného paláce, čeká na vás nádherné nádvoří se čtyřmi sochami se sbírek rodu Altemps, fontánou a nymfeem. Zajímavostí je, že nádvoří se dá zastřešit baldachýnem, který chrání před deštěm.
V piano nobile se nachází pokoje, které si zachovaly svou původní freskovou výzdobu. V Sala delle Prospettive Dipinte najdeme nástěnné malby ze 16. století – iluzivní malby (trompe-l’oeil), krajiny, lovecké výjevy či malby s ruinami starých staveb. Zatímco v Sala della Piattaia je vyzdobena freskami z 15. století.
V paláci najdeme také kostel San Anicento, který v 17. století nechal postavit Giovanni Angelo Altemps (synovec kardinála Marca Sittica). Je zasvěcen sv. Anicetovi, jednomu z prvních papežů, a byl postaven pro uložení ostatků tohoto světce. V té době to byly jediné ostatky, které bylo možné držet v soukromém vlastnictví.
Součástí paláce je i soukromé divadlo, které bylo na počátku 20. století využíváno i jako kino a dnes slouží jako výstavní prostor pro dočasné výstavy.
Sbírky Palazzo Altemps
Z původní sbírky kardinála Marca Sittico Altemps a jeho synovce Giovanniho Angela, která čítala přibližně dvě stovky děl, najdeme v paláci pouze 16. Většina děl byla prodána do velkých světových muzeí (Britské muzeum, Louvre, Puškinovo muzeum). Některé jsou i součástí sbírek Vatikánských muzeí. Z původního jádra sbírky se dochovaly 4 sochy, které se nacházejí na nádvoří (mladý Herkules, odpočívající atlet, Maenad a Démétér). Všechny jsou kopie řeckých originálů. Dvě sochy Herma a sarkofág zdobí fontánu na nádvoří a další sochy jsou umístěny na velkém schodišti.
V Palazzo Altemps jsou umístěny sochy sbírek rodů Boncompagni Ludovisi, Mattei aDel Drago, najdeme zde Egyptskou sbírku, slavné fresky Pallavicini-Rospigliosi i sbírku Evana Gorgy.
Sbírka Boncompagni Ludovisi
Kolekce Boncompagni Ludovisi je nejznámější ze sbírek antického sochařství. Sbírku založil kardinál Ludovico Ludovisi v letech 1621 – 1623 pro svou vilu na pahorku Quirinale. Nejslavnější dílo této kolekce, Trůn Ludovisi, byl objeven v roce 1887 při urbanizaci v areálu vily. V roce 1901 zakoupil Italský stát přes sto soch od rodiny Boncompagni Ludovisi. Původně se sochy nacházely v Diokleciánových lázních a poté byly přesunuty do Palazzo Altemps.
K nejvýznamnějším sochařským dílům kolekce Boncompagni Ludovisi patří:
Trono Ludovisi
Trůn Ludovisi byl nalezen v roce 1887 v areálu Vily Ludovisi. Jedná se o ojedinělé dílo z mramoru pocházející pravděpodobně z 5. století př. n. l., o kterém se dodnes vedou debaty. Z jistotou bohužel nelze ani zjistit ani jeho tvar (chybějí některé části) a ani jeho účel. Mohlo se jednat o část trůnu kolosální sochy boha, balustrádu schodiště či část edikuly chrámu. Existují i tvrzení, že se jedná o padělek z 19. století, jehož autorem by mohl být Santo Varni. Na přední straně trůnu se nachází basreliéf s ženskou postavou v chitónu, kterou podpírají Hóry. Na levé a pravé straně jsou znázorněny ženské postavy sedící na polštáři. Vlevo Hetaira hrající na aulos a vpravo kněžka vkládající kadidlo do kadidelnice.
Ludovisi Ares
Socha sedícího boha Arese (nebo Marse) byla nalezena na Martově poli (Campus Martius) v roce 1622. Socha je pravděpodobně římskou kopií řeckého originálu z 2. století. Socha nebyla nalezena zcela v perfektním stavu a tak nejsou některé části sochy původní. Restaurování sochy provedl tehdy mladý sochař Gian Lorenzo Bernini.
Galata Ludovisi
Socha Gala zachycuje keltského válečníka při sebevraždě, který drží svou umírající manželku. Jedná se římskou kopii bronzového originálu vyrobenou ve 3. století př. n. l. z mramoru, která byla nalezena při vykopávkách ve Vile Ludovisi.
Sarcofago grande Ludovisi
Sarkofág patří k nejkontroverznějším dílům římského sochařství, pochází ze 3. století n. l. a byl nalezen v hrobce poblíž Porta Tiburtina v roce 1621. Pochází se sbírek Ludovica Ludovisi a byl ozdbou zahrad Vily Ludovisy. Na sarkofágu je vyobrazena scéna bitvy mezi germánskými kmeny a římskými vojsky.
Afrodite accovacciata con delfino
Socha Afrodity u lázně s delfínem a Erotem pochází z 2. století n. l. a jedná se o římskou kopii známého bronzového originálu od Doidalsase.
Sbírka Mattei
Sbírka Mattei zahrnuje starověké sochy, které zdobily od 16. století Vilu Celimontana na pahorku Celio. 25 soch z této sbírky bylo v roce 1923 přesunuto do Diokleciánových lázní a v roce 1996 spolu se zbývajícími 14 sochami, které zůstaly v zahradě vily, převezeny do Palazzo Altemps. Ve sbírce Mattei se nachází sochy, oltáře, náhrobky i řada portrétů.
Egyptská sbírka
Většina děl Egyptské sbírky pochází z archeologických vykopávek na území Říma (Svatyně Isis a Sarapis na Martově poli a Syrské svatyně na pahorku Janicul), z Kircheriánského muzea a ze soukromých sbírek rodu Brancaccio a Sciarra. Sbírka dokumentuje egyptské umělecké řemeslo, najdete zde díla dovezená z Egypta (po dobytí Egypta Římany v roce 30 př. n. l.) i díla vyrobená v Římě v “egyptském stylu” pro chrámy, soukromé paláce i hrobky. K nejzajímavějším dílům Egyptské sbírky patří socha býka Api a socha egyptského boha Osirise.
Statua di torello Api
Socha býka Api z 2. století př. n. l. pochází ze sbírek rodu Brancaccio a je vyrobena z černého granodioritu. Socha byla nalezena v roce 1886 na Via dello Statuo na pahorku Esquilin.
Statua di Osiride Chronocrator
Socha představuje egyptského boha Osirise, kolem kterého je ovinutý had představující věčný cyklus smrti a znovuzrození, s nímž je spojen Osiris Chronocrator (Pán času). Socha je ze sbírek rodu Sciarra a pochází z konce 2. století př. n.l.
Sbírka Del Drago Albani
Čtyři reliéfy sbírky šlechtického rodu Del Drago jsou vystaveny v jižní lodžii Palazzo Altemps. Do státního vlastnictví se dostaly v roce 1964, kdy bylo zabráněno jejich nelegálnímu vývozu. Reliéfy obdivoval a studoval Johann Joachim Winckelmann, jeden ze zakladatelů dějin umění a moderní vědecké archeologie.
Jedná se o mramorové reliéfy:
- Reliéf s mytologickými výjevy Marsu a Venuše z přední strany sarkofágu (Sarcofago con scene mitologiche di Marte e Venere) pochází 2. století n. l.
- Mramorový reliéf s božstvy (Rilievo Marmoreo con divinità) z 1. století n. l.
- Reliéf se znázorněním smuteční hostiny (Rilievo con rappresentazione di banchetto funebre) ze 4. století př. n. l.
- Reliéf sarkofágu s výjevem Nova Nupta (Rilievo di sarcofago con scena di Nova Nupta) z 2. století n. l.
Sbírka Gorga
Sbírka italského tenora Evana Gorgy obsahuje díla nashromážděné na konci 19. a počátku 20. století, součástí Národního římského muzea se stala v roce 1950 a od roku 2013 si ji můžete prohlédnout v Palazzo Altemps. Sbírka zahrnuje keramické a bronzové předměty, vázy, egyptské starožitnosti, nápisy a mnoho dalšího.
K dalším zajímavým dílům patří cyklus fresek ze sbírky Pallavicini-Rospigliosi objevený na počátku 18. století
