Bazilika svatého Petra (Basilica di San Pietro in Vaticano) stojí na posvátném místě, kde byl ukřižován a pohřben apoštol Petr a je dílem mnoha významných architektů, z nichž každý něco přidal, odstranil nebo změnil. Na stavbě se podíleli: Bramante, Peruzzi, Baldassare, Giuliano de Sangallo, Antonio de Sangallo mladší, Carlo Moderno, Giacomo della Porta, Rafaelo, Michelangeo, Domenico Fontana i Bernini. Bazilika svatého Petra je jedna z papežských bazilik.
V 1. století našeho letopočtu se zde nacházel Nerův cirkus, kde byl podle legendy umučen apoštol Petr a pohanské pohřebiště. Jeho prostý hrob začaly navštěvovat poutníci, proto se císař Konstantin rozhodl v roce 324 postavit nad hrobem baziliku. Bazilika byla vysvěcena papežem Silvestrem I.v roce 329. V dalších letech byla bazilika zvelebována, rekonstruována a to až do 14. století, kdy začala bazilika chátrat. Proto papež Mikuláš V. v roce 1452 rozhodl, že musí být bazilika přestavěna.
Výstavba dnešní baziliky začala v roce 1505 za papeže Julia II. a celá stavba byla dokončena v roce 1629. Projekt vypracoval Donato Bramante. Bazilika měla mít tvar řeckého kříže s ústřední velkou kopulí a čtyřmi menšími kopulemi nad postranními kaplemi. Stavba úspěšně pokračovala až do smrti papeže Julia II. Nový papež Lev X. neměl finanční prostředky na stavbu a tak ji musel financovat z prodávání odpustků, což vyvolalo revoluční hnutí. Práce se zastavily v roce 1514, kdy nečekaně zemřel Bramante.
Papež Lev X. pověřil stavbou Rafaela Santi, který ji vedl spolu s architektem Giuliano da Sangallo až do své smrti v roce 1520. Za těchto 15 let nedošlo ve stavbě téměř k žádnému pokroku, ani jeden z architektů nestihl zcela realizovat projekt. Stavby se ujal architekt Antonio de Sangallo mladší, který v letech 1520 – 1546 vytvořil projekt baziliky nový, ale ten také nebyl nikdy realizován. V roce 1527 opět nastaly problémy, Řím vydrancovali němečtí lancknechti císaře Karla V., město se vylidnilo a stavba baziliky svatého Petra se téměř zastavila.
V roce 1547 pověřil papež Pavel III. stavbou baziliky Michalangela, který v roce 1541 dokončil fresku Sixtinské kapli. Michanagelo se vrátil k původním plánům Bramanteho, pozměnil pouze to, že odstranil menší kopule nad kaplemi. Do roku 1564, kdy zemřel, se Michalangelovi podařilo postavit apsidu a střed kříže a také zesílit zdi, protože se domníval, že by ty původní celou stavbu neunesly.
Po Michalangelově smrti převzal stavbu do roku 1573 Jacopo Barozzi da Vignola se svým synem. Poté se stavby ujal Giacomo della Porta, který opět projekt pozměnil. Ponechal křížový půdorys a začal se stavbou kopule. Kopule byla dokončena v roce 1590 architektem Domenicem Fontanou. Dostavbou baziliky svatého Petra byl pověřen v roce 1602 byl pověřen Carlo Moderna, který změnil křížový půdorys baziliky za tvar latinského kříže, který lépe vyhovoval liturgickým požadavkům tridentského koncilu. Moderna zahájil stavbu v roce 1607 – dokončil průčelí, atrium a fasádu. Po Modernově smrti v roce 1629 se stal stavitel Gian Lorenzo Bernini, který ji úspěšně dokončil. Bazilika svatého Petra byla vysvěcena 18. listopadu 1629 papežem Urbanem VIII.
Poslední etapa výstavby však pokračovala až do roku 1666, kdy byla dokončena kolonáda. Kolonáda je dílem Berniniho, stejně jako baldachýnu na hrobem apoštola Petra z roku 1633.
Rozměry Baziliky svatého Petra
Až do roku 1990, kdy papež Jan Pavel II. vysvětil Baziliku Panny Marie Vítězné na Pobřeží slonoviny, byla Bazilika svatého Petra tou největší na světě. Do baziliky se vejde neuvěřitelných 60 000 lidí a rozkládá se na ploše 15 160 m2. Délka baziliky činí 211,5 m. Kopule váží 14 000 t, vnější výška je 133,30m, vnější průměr 58,9 m a vnitřní průměr 41,5 m.
Exteriéry Baziliky svatého Petra
Průčelí baziliky svatého Petra je 116 m široké, 53 m vysoké a bylo postaveno v letech 1608 – 1614 podle návrhu Carla Moderna. V podloubí (vstupní hala) se nachází pět dveří, které vedou do atria. Zleva doprava se nachází dveře Porta della Morte (Giacomo Manzù) – brána smrti, kterými jsou do baziliky přenášeny rakve se zesnulými papeži; Porta del Bene del Male (Luciano Minguzzi); Porta del Filarete; Porta dei Sacramenti (Venanzo Crocetti) a poslední Porta Santa (Vico Consorti) – Svaté dveře, které se otvírají pouze jednou za 25 let na Svatý rok. Ve vstupní hale se nachází nalevo socha Karla Velikého a vpravo Konstantina Velikého.
Nad podloubím je devět oken z nichž 3 mají balkon. Z centrálního balkonu – tzv. lodžie požehnání každoročně papež uděluje papežské požehnání Urbi et Orbi. Fasáda je zakončena balustrádou se 13 sochami – Krista, svatého Jana Křtitele a 11 apoštoly (chybí zde sv. Petr).
Na každé straně balustrády jsou jedny hodiny, levé hodiny mají od roku 1931 elektrické ovládání. Zvon pochází z roku 1288.
Interiéry Baziliky svatého Petra
Popsat interiér Baziliky svatého Petra by bylo nadlouho, proto se soustředíme pouze na to nejzajímavější. Naši procházku po kapli začneme v pravé lodi od vchodu a skončíme v levé lodi u vchodu.
Pravá loď a pravý transept (zprava od vchodu)
Jako první v pravé lodi je možné spatřit kapli s Michalangelovou Pietou (zobrazení Panny Marie s tělem Krista na klíně po jeho snětí z kříže) z roku 1492. Socha je umístěna od roku 1972 za ochranným sklem, protože byla poškozena sekerou výtržníka.
Dále se nachází památníky papeže Lva XII. a královny Kristýny Švédské. V kapli svatého Šebestiána najdete krásné mozaiky od Cortona a památníky papežů Pia XI. a Pia XII.
Ke kapli Nejsvětější svátosti projdete kolem pomníků papeže Inocence VII. a Matyldy Toskánské. V kapli se nachází svatostánek z pozlaceného bronzu, který byl navržen Berninim. Oltářní obraz zobrazující Svatou trojici je od Cortona.
Do transeptu projdete kolem památníků papežů Řehoře XIII. a Řehoře XIV. V pravém transeptu se nachází tři oltáře zasvěcené sv. Václavu, sv. Erasmovi a sv. Martiniánovi.
Baldachýn pod kopulí
Pod kopulí se nachází monumentální bronzový baldachýn. Baldachýn stojí nad hrobem apoštola Petra a slouží také jako „přístřešek“ pro papežský oltář, který pochází doby Klementa VIII. (přelom 16. a 17. století)
Baldachýn je vyroben z 927 tun tmavého bronzu, který nechal papež Urban přivézt z Pantheonu; dosahuje výšky téměř 30 m a byyl vytvořen v letech 1624 – 1633 Lorenzem Berninim.
Kopuli podpírají 4 sloupy, ve kterých jsou výklenky se sochami sv. Longina, sv. Heleny, Sv. Veroniky a sv. Ondřeje. Nad sochou sv. Longina od Berniniho je v relikviáři umístěno kopí, kterým Longinus probodl Ježíše Krista.
Kaple svatého Petra
Na západním konci (za baldachýnem proti vchodu) baziliky se nachází Kaple svatého Petra (Bernini 1666). V apsidě za hlavním oltářem se nachází trůn sv. Petra, jsou zde uchovány nejvzácnější relikvie baziliky a zbytky židle, na které sedával sv. Petr. Na pravé straně trůnu stojí bronzová socha sv. Ambrože a nalevo bronzová socha sv. Augustina. Dále zde najdete nalevo památník papeže Pavla III od Giacoma della Porty a napravo hrob Urbana VIII. od Berniniho.
Levá příční loď a levá ulička (směrem ke vchodu)
Na konci uličky vlevo, západně od příčné lodi vzadu, se nachází Kaple Panny Marie na sloupu. V kapli naleznete oltářní obraz Panny Marie, který byl namalován na mramorovém sloupu ve střední lodi původní baziliky. Kromě oltáře Panny Marie se v kapli nachází oltář papeže Lva Velikého od Algardiho.
Směrem ke vchodu, mezi Kaplí Panny Marie na sloupu a levou příční lodí je památník papeže Alexandra VII. od Berniniho. Papež je vyobrazen v motlitbách, kostra s přesýpacími hodinami a dveře symbolizují smrt. Naproti se nachází oltář Nejsvětějšího srdce Ježíšova.
U pomníku papeže Pia VIII, který je zobrazen klečící a modlící se sochou Krista na trůnu a sochami sv. Petra a Pavla, je vchod do zákristie, kde se nachází muzeum Museo del Tesoro della Basilica di San Pietro. V muzeum jsou vystavena papežská roucha a tiáry, sochy, kandelábry, dary od králů a knížat a mnoho dalších pokladů.
V příčné lodí se nachází Klementova kaple, kde najdete oltář papeže Řehoře Velikého a pod oltářem jeho hrob. Další je kaple Capella del Coro, zleva je památník Inocence VIII. a zprava památník Lva XI.
Úplně u vchodu se nachází baptisterium, ve kterém se nachází křtitelnice ze sarkofágu ze 4.století.
Krypta pod Bazilikou svatého Petra
V kryptě pod bazilikou se nachází více než sto hrobů papežů, katolických panovníků (např. císař Ota II. nebo královna Kristýna I. Švédská) a některé významné osobnosti jako sv. Ignác z Antiochie nebo skladatel Palestrina. Nejvýznamnější je však hrob svatého Petra.
Pod bazilikou je pohřben i jeden Čech – kardinál Beran. Jeho hrob se nachází mezi hroby papeže Inocence XIII. a Pia XII. Bližšší informace v článku Vatikánská nekropole a hrob svatého Petra.