Sixtinská kaple (Cappella Sistina) je jedním z nejznámějších kulturních a uměleckých pokladů Vatikánu, je součástí komplexu Vatikánských muzeí a najdeme ji ve Vatikánském paláci. Po celém světě je tato kaple známá nejen díky překrásným freskám Michelangela, ale také jako místo, kde se koná konkláve a papežská korunovace.
Sixtinská kaple byla postavena v letech 1475 – 1481 (na místě původní kaple Magna) pod patronátem papeže Sixta IV., podle kterého také dostala svůj název.
Stavba kaple začala v roce 1475, poté se byly zbořeny zbytky původní kaple, pod vedením Johna de ‚Dolci a dokončena v roce 1483, kdy byly 15. srpna zasvěcena Panně Marii. Na freskách se podíleli významní florentští malíři jako Sandro Botticelli, Domenico Ghirlandaio, Cosimo Rosselli, Perugian Pietro Perugino a Luca Signorelli. Celá výzdoba freskami těmto umělcům trvala pouhých 11 měsíců (červenec 1481 – květen 1482).
Krásný komplex Sixta IV. byl v průběhu století několikrát papeži opravován a restaurován.
V roce 1504 se ve stropě objevily trhliny a poškodily malbu „hvězdami poseté nebe“ od Piera Matteo d’Amelia. V roce 1508 povolal papež Julius II. Michelangela, aby strop opravil o znovu vymaloval. V té době Michelangelo pracoval na hrobu papeže a změna se mu vůbec nelíbila, a to především proto, že byl sochařem a ne malířem. Ironií na tom je, že tahle zakázka, kterou zpočátku tak nenáviděl, se stala jeho nejznámějším dílem. Na freskách pracoval od roku 1508 do 31. října 1512, ve stísněných podmínkách, neustále na lešení a pod neustálým tlakem papeže, který ho pobízel, aby si pospíšil. Výsledkem je velkolepé dílo, které započal zobrazením těla člověka a dvanácti apoštolů a nakonec skončil u vyobrazení více než 300 postav. Na stropě můžete vidět stvoření světa, prvotní hřích, výjevy ze Starého a Nového zákona nebo Sibylu Libyjskou (pohanskou věštkyni, která sahá po Knize poznání).
Michelangelova práce však zde stropem nekončí. V roce 1534 povolal šedesátiletého Michelangela zpět do Sixtinské kaple, opět proti jeho vůli, papež Klement VII, aby vytvořil fresku Poslední soud (1535 – 1541) na oltářní stěně. Klement však brzy nato zemřel a jeho nástupce, papež Pavel III. opět začal na Michelangela naléhat, aby svou práci rychle dokončil. Michelangelův Poslední soud je největší freska století a dodnes nezpochybnitelným mistrovským díle.
Exteriéry Sixtinské kaple
Z architektonického pohledu není kaple nijak zajímavá. Má jednoduchý obdélníkový tvar s rozměry 40,93 m na délku, 13,41 m na šířku a 20,7 m na výšku a připomíná Šalamounův chrám v Jeruzalémě, který byl zničen Římany v roce 70 n.l. Architektem Sixtinské kaple byl pravděpodobně Baccio Pontelli.
Interiéry Sixtinské kaple
Sixtinská kaple byla původně rozdělena na dvě stejné části – loď pro věřící a presbytář pro kněží. To se však v 80. letech 16. století změnilo. Presbytář se asi o 5 metrů zvětšil, aby měli kněží při obřadu více prostoru. Tento posun je patrný na podlaze, protože každá část měla jinou podlahu.
Fresky na stěnách
Fresky na stěnách jsou rozděleny do tří horizontálních úrovní. Nejnižší část zdobí fresky závěsů. Původně pokrývaly boční stěny nejnižší části Sixtinské kaple gobelíny a tapisérie, ty však byly v roce 1838 přemístěny do Galerie tapisérií (jedno z Vatikánských muzeí). Gobelíny věnoval papež Lev X, byly navrženy Rafaelem Santim a utkány v letech 1515 – 1519 v Bruselu. Na gobelínech jsou vyobrazeny výjevy z evangelií a knihy Skutků – např. život sv. Petra a Pavla. Gobelínky jsou umístěny v londýnském muzeu Victoria & Albert.
Střední část levé a pravé zdi pokrývají fresky s výjevy Nového a Starého zákona z let 1481 – 1482, které jsou dílem několika významných malířů.
Nalevo se nacházejí fresky s výjevy ze Starého zákona– život Mojžíše. Směrem od oltáře: Cesta Mojžíše z Egypta (Pietro Perugino), Utrpení Mojžíše (Sandro Botticelli), Přechod přes Rudé moře (Cosimo Rosselli nebo Domenico Ghirlandaio nebo Biagio di Antonio Tucci), Sestup z hory Sinaj (Cosimo Rosselli e Piero di Cosimo), Trestání rebelů (Sandro Botticelli) a Závět a smrt Mojžíše (Luca Signorelli a Bartolomeo della Gatta).
Napravo se nacházejí fresky s výjevy z Nového zákona – život Ježíše Krista. Směrem od oltáře: Křest Krista (Pietro Perugino), Pokušení Krista (Sandro Botticelli), Povolání prvních apoštolů (Domenico Ghirlandaio), Kázání Krista a uzdravení malomocného (Cosimo Rosselli), Kristus předávající klíče od brány nebeské Petrovi (Pietro Perugino) a Poslední večeře (Cosimo Rosselli).
Ve střední části východní zdi (u vchodu) se nachází: vlevo freska Zmrtvýchvstání Krista (Hendrik Van den Broeck) a napravo freska Mojžíšovo tělo (Matteo da Lecce).
V horní části mezi okny jsou fresky papežů a lunety (půlkruhová výseč) zdobí fresky od Michelangela.
Zeď za hlavním oltářem je zdobena Michelangelovou freskou – Poslední soud a strop je také dílem Michelangela (více viz. výše).
Virtuální prohlídka Sixtinské kaple: https://www.vatican.va/various/cappelle/sistina_vr/index.html