Vatikánská muzea (Musei Vaticani) se nachází na Viale Vaticano v nejmenším státě světa – ve Vatikánu a jsou jedním z největších komplexů uměleckých sbírek na světě, které v průběhu staletí nashromáždili papežové. Komplex se rozkládá na ploše 55 000 m2, tvoří ho 10 000 sálů a kaplí a najdete zde 20 nádvoří a 300 schodišť. Veřejnosti je zpřístupněno 47 000 m2 expozic na trase dlouhé 7 km. Vatikánská muzea se mohou pochlubit největší sbírkou klasických soch, rozsáhlou sbírkou etruského umění, egyptskou expozicí včetně egyptských mumií, středověkým a renesančním uměním a především nádhernou Sixtinskou kaplí. Historie Vatikánských muzeí sahá až do období pontifikátu papeže Julia II, který vystavil svou sbírku starověkých soch na nádvoří Cortile Ottango, které se dnes nachází v areálu Vatikánských muzeí. Byli to právě papeži, kteří podporovali u veřejnosti znalosti ději, umění a kultury tím, že otevřeli své umělecké sbírky široké veřejnosti. Vatikánská muzea jsou vlastně komplex muzeí a galerií, které postupně zakládali papeži, zejména v 18. a 19. století.
První muzeum vzniklo v 18. století pod patronací papežů Klementa XIV. a Pia VI., dnešní Muzeum Pia IV. a Klementa XIV (Museo Pio-Clemetine). K dalšímu rozšíření došlo v 19. století za papeže Pia VII, který rozšířil sbírky klasických starožitností a připojil Muzeum Chiaramonti (Museo Chiaramonti). Papež Řehoř XVI. založil v roce 1837 Etruské muzeum (Museo Etrusco) a v roce 1839 Egyptské muzeum (Museo Egizio). Stejný papež založil také Lateránské světské muzeum (Lateran Profane Museo) v Lateránském paláci, které později přestěhováno do Vatikánu a dnes nese název Řehořovo světské muzeum (Museo Gregoriano Profano). Lateránské muzeum bylo rozšířeno v roce 1854 papežem Piem IX., který založil v Lateránském paláci i nové muzeum – Křesťanské muzeum (Museo Pio Cristiano), dnes je součástí komplexu Vatikánských muzeí. Ve 20. století byla založena další muzea – Misionářské etnologické muzeum (Museo Missionario Etnologico) papežem Piem XI. v roce 1926 a v roce 1973 Muzeum moderního náboženského umění a Vatikánské historické muzeum, obě muzea byla založena papežem Pavlem VI v roce 1973. Kromě uvedených muzeí a galerií najdete v komplexu Vatikánských muzeí i sbírky gobelínů, tapisérií a map. Součástí muzeí jsou bohatě zdobené kaple a byty papežů. Uvádíme jen to nejzajímavější.
Muzea
Muzeum Pia VI. a Klementa XIV.
Muzeum Pia VI. a Klementa XIV. (Museo Pio-Clemetine) bylo založeno v roce 1772 papežem Klementem XIV. a poté rozšířeno papežem Piem VI. V muzeu Pio-Clemetine jsou k vidění především originály řeckých a římských soch a římské kopie řeckých soch z 1. a 2. století. Sbírky muzea jsou rozděleny do několika sálů, z nichž nejzajímavější jsou sály: Gabinetto dell’Apoxyomenos (kabinet Apoxyomena), ve kterém naleznete kopii Lyssippovy řecké bronzové sochy Apoxyomena (zobrazuje atleta stírajícího si pot); Gabinetto dell’Apollo (kabiten Apolla), kde je umístěna kopie řecké bronzové sochy Apolla (Belvedérský Apollo); Gabinetto del Laocoönte – sál, který byl pojmenován podle sousoší Laokoön z 1. stol. př. n.l., které zpodobňuje trojského kněze a jeho dva syny; Sala Rotonda – okrouhlý sál inspirovaný Pantheonem, který projektoval v roce 1780 Simonetti. Sala Rotonda je zdobena starobylými mozaikami a najdeme zde sochu Herkula a bustu Jupitera; Sala delle Muse (sál Múz), ve které najdete sochy řeckých filozofů (Homéra, Sokrata, Platóna nebo Euripida) a sochu Torso Belvedere od athénského umělce Apolloniuse z 1. století př. n. l; Sala a Croce Greca (sál ve tvaru řeckého kříže), ve kterém se nacházejí dva nádherné porfyrové sarkofágy ze 4. století – jeden patří matce císaře Konstantina I. Velikého – sv. Heleně a druhý dceři císaře Konstantina I. Velikého – Konstancii; Sala degli Animali (sál zvířat), kde najdete starověké sochy zvířat – např. kraba zhotoveného ze zeleného porfyru.
Muzeum Chiaramonti
Muzeum Chiaramonti (Museo Chiaramonti) bylo postaveno papežem Piem VII. v roce 1807. Architektem muzea byl Antonio Canova. Sbírky muzea jsou umístěny ve velké klenuté chodbě dlouhé 100m a skládají se z tisíce soch, obrazů božstev, portrétů císařů, vlysů ze sarkofágů a reliéfů. Součástí muzea je Braccio Nuovo – sál, postavený stejným papežem v roce 1822. Zde jsou vystaveny římské kopie řeckých soch – např. kopie Polykleitova Doryfora (atleta nesoucího kopí), sousoší Nilu s šestnácti dětmi, Silénos s malým Dionýsem nebo socha řečníka Démosthena.
Etruské muzeum
Etruské muzeum (Museo Etrusco) bylo založeno v roce 1837 papežem Řehořem XVI a najdeme v něm jednou z největších sbírek etruského umění. Jsou zde vystaveny artefakty nalezené v jižní Etrurii – urny, vázy, sochy, reliéfy, kamenné nápisy i sarkofágy. Jeden ze sálů Etruského muzea je věnován zlatým šperků od Etruských zlatníků a naleznete ze např. etruskou pohřební mohylu Cerveteri, ve které byly nalezeny obrovské poklady nebo sochu bujarého etruského válečníka – Mars z Todi.
Egyptské muzeum
Egyptské muzeum (Museo Egizio) bylo založeno v roce 1839 papežem Řehořem XVI. V několika sálech Egyptského muzea naleznete egyptské artefakty, které získali papeži na konci roku 1700 a sochy, které do Říma přivezli císaři nebo vojáci jako kořist. V muzeum můžete obdivovat sarkofágy z 3. a 2. století př.n.l., sochy z vily císaře Hadriány, mumie a papyry.
Řehořovo světské muzeum
Řehořovo světské muzeum (Museo Gregoriano Profano) bylo v roce 1844 založeno pod patronátem papeže Řehoře XVI. v Lateránském paláci a v roce 1970 přestěhováno do Vatikánu. V muzeu naleznete sbírky řecké a římské sochy, kopie řeckých soch – např. Athéna a Marsyás (kopie Myrónova originálu).
Křesťanské muzeum Pia IX.
Křesťanské muzeum (Museo Pio Cristiano) bylo původně umístěno v Lateránském paláci, kde ho založil papež Pius IX. v roce 1854 a součástí Vatikánských muzeí se stalo později. Muzeum je rozděleno na dvě části: první část je věnována architektonickým památkám, sochám a mozaikám a ve druhé části najdete sbírku epigrafických materiálů (tato část je otevřena pouze na požádání).
Misionářské etnologické muzeum
Misionářské etnologické muzeum (Museo Missionario Etnologico) založil papež Pius XI. v roce 1926 a původně sídlilo v Lateránském paláci odkud bylo přestěhováno v 80. letech 20. století. V muzeu naleznete exponáty, které znázorňují působení katolické církve v Číně, Japonsku, Koreji, Mongolsku, Indii, Indočíně, Tichomoří, Austrálii, Africe, Americe a na Blízkém Východě. Zajímavé jsou modely budov různých vyznání nebo buddhistické sochy.
Muzeum moderního náboženského umění
Muzeum moderního náboženského umění bylo založeno v roce 1973 papežem Pavlem VI. a najdete v něm moderní díla s náboženskou tématikou – sochy, obrazy nebo grafiky takových umělců jako např. Rodin, Matisse, Kokoschka nebo Picasso.
Muzeum kočárů
V Muzeu kočárů (Sala della Biga) se nachází vozy používané papeži a kardinály nebo uniformy papežských ozbrojených sil. Muzeum bylo založeno v roce 1973 papežem Pavlem VI.
Galerie
Vatikánská pinakotéka
Pinakotéka (Pinacoteca) nebo-li obrazárna je budova, která uvnitř skrývá jedinečnou uměleckou sbírku po staletí shromažďovanou papeži. Budova byla vystavěna podle projektu L. Beltramiho pod patronátem papeže Pia XI a slavnostně otevřena v roce 1932. Skládá se z 18 sálů, ve kterých je vystaveno přibližně 460 obrazů v chronologickém pořadí. Najdete zde obrazy takových umělců jako je Raffael Santi, Leonardo da Vinci, Tizzian nebo Caravaggio.
Galerie tapisérií
V Galerii tapisérií (Galleria degli Arazzi) najdete gobelíny, které byly vyrobeny pro papeže Řehoře XVI. v bruselských dílnách Pietera van Aeista podle návrhů Raffaela a jeho žáků. Tyto gobelíny byly poprvé vystaveny v Sixtinské kapli v roce 1531 a v roce 1838 přemístěny do této galerie.
Galerie svícnů
Galerie svícnů (Galleria dei Candelabri) se nachází v původní lodžii, která byla koncem 17. století uzavřena. V roce 1785 byla lodžie přeměna papežem Piem VI. na galerii. Malby na stropě vznikly až v letech 1883 – 1887 za pontifikátu papeže Lva XIII. V galerii byly nejprve vystaveno množství soch a poté sem byly umístěny vzácné svícny, podle kterých galerie dostala své jméno. Galerie je rozdělena do šesti sekcí, ve kterých najdete svícny, římské sochy, kopie řeckých soch, sarkofágy nebo fragmenty fresek. Mezi nejzajímavější exponáty sbírky patří mramorové svícny ze 2. století a římské kopie řeckých soch z Helénistického období (3. – 1. století př.n.l.)
Galerie map
Pro ty, kteří se zajímají o mapy, bude fascinující především Galerie map (Galleria delle Carte Geografiche). Galerie map se nachází v 120 m dlouhé chodbě, jejíž stěny pokrývá 40 map. Fresky map byly vytvořeny v letech 1580 – 1585 podle návrhu slavného zeměpisce Fra Ignazio Danti. Mapy zobrazují jednotlivé regiony Itálie, na kterých jsou vyznačená hlavní města.
Kaple
Sixtinská kaple
Sixtinská kaple (Cappella Sistina) je jedním z nejznámějších kulturních a uměleckých pokladů Vatikánu, je součástí komplexu Vatikánských muzeí a najdeme ji ve Vatikánském paláci. Po celém světě je tato kaple známá nejen díky překrásným freskám Michelangela, ale také jako místo, kde se koná konkláve a papežská korunovace. Sixtinská kaple byla postavena v letech 1475 – 1481 (na místě původní kaple Magna) pod patronátem papeže Sixta IV., podle kterého také dostala svůj název. Více v článku Sixtinská kaple
Byty a pokoje papežů
Rafaelovy síně
Rafaelovy síně (Stanze di Raffaello) je komplex čtyř pokojů (byt), které v roce 1508 nechal zrekonstruovat papež Julius II., protože se mu nelíbil styl jeho předchůdce. Na freskách v síních původně pracovali významní umělci jako Perugino, v pokročilé stádiu rekonstrukce byl pozván Raffael Santi, který původní fresky odstranil a nahradil je vlastními. Fresky po smrti Raffaela Santiho dokončili jeho žáci. Více v článku Rafaelovy síně
Pokoje Borgiů
Pokoje Borgiů (Appartamento Borgia) nechal postavit papež Alexander VI. Borgia jako svou soukromou rezidenci. Po smrti papeže byly pokoje opuštěné a až koncem 19. století se otevřely k nahlédnutí veřejnosti. V současné době zde najdete část sbírek Muzea moderního náboženského umění. Kromě sbírky muzea zde můžete obdivovat i nástěnné malby od Pinturicchia.
Pokoje Pia V.
Pokoje Pia V. (Appartamento di Pio V.) byly postaveny papežem Piem V. a zahrnují dva pokoje, kapli a galerii. Z původní výzdoby kaple od Vasariho a Zuccariho se dochovala pouze klenbová freska s pádem Lucifera a vzpouru andělů. Ostatní fresky v pokojích pocházejí z 19. století. Kromě fresek se zde nacházejí tapisérie z 15. a 16. století nebo sbírky středověké a renesanční keramiky.
Další výstavní síně a sály
Vatikánská Apoštolská knihovna
Vatikánská apoštolská knihovna (Bibliotheca Apostolica Vaticana) se nachází ve Vatikánu (je součástí komplexu Vatikánského paláce) a je jednou z nejstarších knihoven na světě a najdete v ní nejvýznamnější sbírky historických textů. Vatikánská apoštolská knihovna byla formálně založena v roce 1475, její historie je však starší. Knihovnu ve Vatikánu založil již v roce 1448 papež Mikuláš V. a umístil do ní sbírku, kterou z velké části zdědil po svých předchůdcích. Více v článku Vatikánská Apoštolská knihovna
Sál Sobieského
Sál Sobieského (Sala Sobieski) je pojmenován podle obrazu Vítězství polského krále Jana III. Sobieského roku 1683 před Vídní nad Turky od Jana Metky, který je zde umístěn. Dále se v tomto sále nachází obrazy z 19. století.
Sál neposkvrněného početí
V sále Neposkvrněného početí (Sala dell’Immacolata) je vyzdoben freskami od Francesca Podesti, které znázorňují přípravu a vyhlášení dogmatu o neposkvrněném početí papežem Piem IX. v roce 1854.
TIP PRO VÁS! Většina návštěvníků míří po návštěvě Vatikánských muzeí do Baziliky svatého Petra, a aby byl tento přechod co nejjednodušší, máme pro Vás jeden TIP! Svou prohlídku Vatikánských muzeí končíte v Sixtinské kapli, odkud můžete vyjít a pokračovat na Náměstí svatého Petra, tato procházka trvá 10 – 15 min a pak Vás opět při vstupu do baziliky čeká kontrola. Abyste si takto zbytečně nekomplikovali Vaši prohlídku Vatikánu, můžete přímo ze Sixtinské kaple projít do Baziliky svatého Petra. Tento „tajný“ vchod sice slouží pouze pro skupiny, ale pokud se k některé přidáte, tak máte rychlý přesun do Baziliky svatého Petra zaručen.