Vatikánské zahrady (Giardini Vaticani), jeden z nejkrásnějších parků v Římě, najdete za hradbami Vatikánu. Vatikánské zahrady zabírají svou rozlohou asi polovinu celého území Vatikánu a jako místo odpočinku a meditace slouží papežům již od 13. století.
Historie Vatikánských zahrad
Historie Vatikánských zahrad sahá do roku 1279, kdy papež Mikuláš III. přesunul papežské sídlo z Lateránu do Vatikánu. Nechal zde vysadit ovocný sad, trávník a založil také zahradu (oblast dnešního Palazzetto del Belvedere).
K zásadní úpravě Vatikánských zahrad došlo v 16. a 17. století, kdy byly v zahradách postaveny fontány, malé chrámy a umístěny sochy. Během tohoto období došlo také k rozčlenění do teras a uspořádání zelených ploch. Na novém vzhledu se podílelo několik významných umělců a architektů té doby, jako byl Donato Bramante, Pirro Ligorio, Antonio Tempesta, Giovanni Magari či Giambattista Falda.
I ve 20. století proběhlo několik úprav. Papež Pius XI. nechal v parku vyasfaltovat cesty, aby se zde mohl pohybovat v automobilu; vystavět několik staveb, které byly potřebné pro chod Vatikánu jako státu (např. sídlo vlády a nádraží) a v roce 1930 zde vznikl podzemní rezervoár, který slouží k zavlažování zahrad, zásobování fontán vodou a k hašení případného požáru.
Co všechno můžete ve Vatikánských zahradách vidět
Ve zahradách se nachází velké množství historických a uměleckých pokladů i nejrůznějších rostlin. Najdete zde 6500 exemplářů rostlin z nejrůznějších koutů světa reprezentující přibližně 300 druhů (libanonské cedry, tasmánské eukalypty, javory ze Severní Ameriky, čínské jasmíny a mnoho dalších). V zahradách našli svůj domov i různé druhy ptactva, papoušci, žáby, užovky, veverky, kuny nebo ježci – žádná zvířata tu však nejsou chována záměrně.
Mezi všemi nádhernými květinami a stromy nalezneme fontány, chrámy, svatyně, sochy, fragmenty antických sloupů a sarkofágů, nespočet kamenných laviček osvětlených starobylými lampami i několik státních budov – Vatikánské rádio, nádraží, sídlo vlády a také heliport.
Orlí fontána
Když papež Pavel V. nastoupil do úřadu, zavázal se, že se bude věnovat veřejně prospěšným projektům. Jedním z nich byla úspěšná rekonstrukce Trajánova akvaduktu, který od roku 1612 nese jméno právě toho papeže – Acqua Paola. Rozšíření a obnova akvaduktu umožnilo přivést do Vatikánských zahrad vodu a tak zde začalo vznikat velké množství fontán a kašen. U příležitosti opravy akvaduktu vytvořil nizozemský zahradní sochař Jan van Santen (známý také jako Giovanni Vasanzio) pro papeže Pavla V. Orlí fontánu (Fontana dell’Aquila).
Vrcholu fontány dominuje socha orla, po kterém fontána dostala své jméno. Orel je také součástí znaku rodu Borghese, ze kterého pocházel papež Pavel V.
Fontána je vytesána z travertinových bloků do podoby jeskyně s postranními výklenky, ve kterých jsou umístěni okřídlení draci (symbol rodu Borghese) a tritoni. Tyto sochy jsou dílem Carla Maderny. Sochami tritonů Maderny se nechal inspirovat Bernini při stavbě Tritonovy fontány na Piazza Barberini.
Klášter Matky Církve
Za Orlí fontánou stojí Klášter Matky Církve (Monastero Mater Ecclesiae), který zde byl zřízen za pontifikátu papeže Jana Pavla II. pro řády jeptišek. Až do roku 2013 se zde v pětiletých cyklech vystřídalo několik řádů. Mezi lety 2013 – 2022 byla budova rezidencí emeritního papeže Benedikta XVI. Od roku 2024 zde žijí benediktinky diecéze San Isidro z Buenos Aires.
Budova kláštera zde byla postavena mezi lety 1992 – 1994, původně zde sídlila Vatikánská policie. Ke klášteru přiléhá zeleninová a ovocná zahrada, kde se vše pěstuje organicky.
Anglická zahrada
Severně od kláštera Matky církve se rozprostírá Anglická zahrada (Giardino Inglese) s divokými duby, jilmy a středomořskými keři. Zahradou vedou cesty, které lemují sochy, antické sloupy, lavičky i fontány.
Letohrádek Pia IV.
Severozápadně od baziliky svatého Petra, v nejstarší části Vatikánských zahrad, se nachází letohrádek Pia IV. (Casina di Pio IV). S nápadem postavit letohrádek na tomto místě přišel papež Pavel IV., který chtěl mít v zahradách své místo pro odpočinek. Stavba byla zahájena v roce 1558 a dokončena z výraznými změnami až za pontifikátu papeže Pia IV. Stavbou letohrádku poveřil papež Pius IV. zahradního architekta Pirra Ligorio, který byl v té době již znám jako tvůrce Villy d´Este v Tivoli.
Letohrádek Pia IV. je považován za skvost vrcholné renesanční architektury. Skládá se několika elegantních budov, které propojuje ve středu oválné nádvoří. Nádvoří je vydlážděno geometrickou mramorovou dlažbou kameníka Niccolò Bresciani. Uprostřed nádvoří je fontána, která pochází z dílny Giacoma da Casignola a Giovanniho di Sant’Agata. Fontánu zdobí dva mramoroví cherubíni, kteří sedí na delfínech a drží u ucha lasturu. Po obvodu nádvoří jsou umístěny mramorové lavice a kamenné vázy s květinami.
Jednou z budov je tzv. nymfeum či “Museum” (Casa delle Muse) s otevřenou lodžií zdobené mozaikami, výklenky s antickými sochami a četnými reliéfy. Fasádu s výhledem na nádvoří zdobí reliéfy s vyobrazením múz. Ve středu je to Kalliopé (múza poezie); vlevo jsou vedle sebe vyobrazeny múzy: Thálie, Úranie, Terpsichoré, Mnémosyné, Polyhymnia; vpravo múzy: Kleió, Erató, Melpomené a Euterpé. Na trojúhelníkovém štítu je vyobrazena bohyně Aurora se čtyřmi bájnými koňmi boha Slunce (Hélios). Na vrcholku je umístěna socha bohyně zdraví a čistoty Salus. Spodní část budovy tvoří fontána zdobená květinovými mozaikami a reliéfy (přístupná po schodech z nádvoří), které dominuje socha bohyně Kybelé. Po stranách jsou ve výklencích umístěny sochy “Cudnost” a “Mladí”.
Bohatě zdobená je i fasáda hlavní budovy, ve které dnes sídlí Papežská akademie sociálních věd. V přízemí vstoupíte do vestibulu zdobého mramorem, mozaikami a freskami s výjevy z knihy Genesi. Z vestibulu se vchází do Sálu posvátné konverzace, jehož výzdoba je dílem Federica Barocciho. Dále se v přízemí nachází Sál Zvěstování a kaple. Po schodišti, které je významným dílem Santiho di Tita, se dostanete do horního patra, kde se nachází Getsemanský sál a Zuccariho sál, fresková výzdoba obou sálů je dílem Federica Zuccariho.
K původní budově vily bylo ve 40. letech 20. století přistavěno na přání tehdejšího prezidenta Papežské akademie nové křídlo, kde se dodnes konají zasedání akademie. Autorem projektu nového křídla je architekt Giuseppe Momo.
Socha sv. Petra a Casa del Giardiniere
Bronzová socha sv. Petra (Statua di San Pietro) byla součástí památníku postaveného na nádvoří Cortile della Pigna na památku prvního vatikánského koncilu, který se konal v letech 1869 – 1870. Socha sv. Petra se nachází na místě, které je středem státu Vatikán.
O zelenou plochu Vatikánských zahrad se stará více než 50 zahradníků, ten hlavní má své sídlo v Casa del Giardiniere, budově z roku 1776, kterou najdete poblíž sochy sv. Petra. Jedná se o nejmenší dům Vatikánu a dříve sloužil k ukládání zahradnického náčiní .
Leonská věž
Leonská věž (Torre Leonina) slouží jako sídlo vedení Vatikánského rozhlasu. Vatikánský rozhlas byl založen v roce 1929 na přání papeže Pia XI. a vybudován slavným vynálezcem bezdrátového vysílání Guglielmem Marconim.
Lurdská jeskyně
Lurdská jeskyně (La Grotta di Lourdes) je duchovní srdce parku a věrná kopie jeskyně ve francouzském městě Lourdes, kde se dětem zjevovala Panna Marie. Jeskyni věnoval papeži Lvu XIII. francouzský biskup François-Xavier Schoepfer a francouzští katolíci v roce 1902. Jeskyně je dílem Constantina Sneidera a slavnostně byla představena v roce 1905 papežem Piem X.
Jeskyni obklopuje popínavá dřevina Přísavník trojcípý, mezi kterou můžete spatřit dva medailony, vpravo je to portrét biskupa Schoepfera a vlevo papeže Lva XIII. V jeskyni se nachází oltář, který byl darem pro papeže Jana XXIII.
Francouzská zahrada
Nedaleko Lurdské jeskyně se nachází Francouzská zahrada (Giardino alla francese) s krásně upraveným trávníkem a plná květin. Ve Francouzské zahradě jsou umístěny dvě sochy Panny Marie. Panny Marie Fatimské od amerického sochaře Fredericka Charlese Shradyho, který ji daroval papeži Janu Pavlu II. na památku atentátu z roku 1981. A mramorová socha Panny Marie Guadalupské, dar mexických katolíků v roce 1939. Kousek od sochy Panny Marie Guadalupské je jednoduchá fontána se čtyřmi roztomilými žábami (Fontana della Rane).
Heliport a socha Panny Marie Čenstochovské
Ve výběžku starého opevnění se nachází Vatikánský heliport, který zde nechal v roce 1976 postavit papež Pavel VI., aby se mohl rychleji přesouvat mezi Vatikánem a letní rezidencí v Castel Gandolfu.
Poblíž heliportu se tyčí bronzová socha Panny Marie Čenstochovské, kterou zde nechal umístit papež Jan Pavel II. v roce 1978.
Věž sv. Jana
Středověká věž sv. Jana (Torre di San Giovanni) je součástí opevnění postaveného papežem Mikulášem III. Její současná podoba je výsledkem přestavby provedené za pontifikátu papeže Jana XXIII. Prostory byly využívány jako dočasné útočiště papežů při úpravě soukromého apartmánu Apoštolského paláce (v roce 1979 zde byl na nějakou dobu ubytován i papež Jan Pavel II.). Od roku 2014 zde sídlí Ekonomický sekretariát (Segreteria per l’economia), nově zřízený orgán Svatého stolce a Vatikánu.
Jubilejní zvon
Ve vatikánských zahradách si můžete prohlédnout také Jubilejní zvon (Campana del Giubileo), který se rozezněl na zaplněném Svatopetrském náměstí první den 20. století.
Svatyně sv. Terezie z Lisieux
Od roku 1927 je patronkou Vatikánských zahrad sv. Terezie z Lisieux. U této příležitosti byla v zahradách postavena malá svatyně, která je zasvěcena této světici.
Italská zahrada
V typickém stylu renesanční architektury byla v roce 1929 založena Italská zahrada (Giardino all’italiana). Zahrada má přesné geometrické rozměry, cestičky jsou lemovány nízkými keři zimostrázu a ve středu se nachází dvě malé fontány. Zahradu obklopují datlové palmy, borovice, cypřiše, vavříny, borovice a kaštany. Nenajdete zde jedinou květinu, pouze stálezelené rostliny.
Etiopský seminář
Nedaleko od Italské zahrady se nachází Etiopský seminář (Collegio Etiopico), který je určen pro budoucí kněží pocházející z Etiopie a Eritreje . Budova etiopského semináře byla ve Vatikánských zahradách postavena na popud papeže Pia IX. mezi lety 1929 – 1931 podle návrhu architekta Giuseppa Momo (dvorního architekta papeže Pia XI.). Vznik etiopského semináře se datuje již do 15. toletí a původně se nacházel v budově poblíž apsidy baziliky svatého Petra. Z důvodů malých a zdravotně nevyhovujících prostor však nechal papež původní budovu zbourat a postavit novou ve Vatikánských zahradách. U budovy semináře se nachází menší zahrada, kterou zdobí fontána, oleandry, granátová jablka a banánovníky.
Vatikánské nádraží
Malá železničniční stanice byla postavena mezi lety 1929 – 1933 nedaleko vstupní brány do Vatikánu podle návrhu architekta Giuseppa Momo. Budova je jednoduchá, ale honosná. Ve střední části budovy se nachází sál zdobený italským mramorem a kazetový strop podpírá osm sloupů vytesaných ze zeleného mramoru (Versilia cipollino). Zvenku je budova obložena travertinem a nahoře se nachází erb papeže Pia XI. Od roku 2015 odtud jezdí pouze jeden spoj do Castel Candolfo, vždy v sobotu ráno. Vatikánské nádraží je využíváno spíše jako nákladní nádraží a ke slavnostním účelům.
Governátorský palác
Za bazilikou svatého Petra se nachází Governátorský palác (Palazzo del Governatorato), kde sídlí Papežská komise, Governatorát (výkonný orgán Vatikánu) a vatikánská pošta. Palác byl postaven v eklektickém stylu mezi lety 1927 – 1931 podle návrhu architekta Giuseppa Momo. Jedná se o komplex budov, k hlavní budově je připojen i kostel Santa Maria Regina della Famiglia postavený taktéž podle návrhu Giuseppa Momo.
Před Governátorským palácem se nachází květinový záhon zobrazující erb současného papeže, který je vytvořen z barevných květin.
Fontána svatého Josefa
Nedaleko paláce najdeme Fontánu svatého Josefa (Fontana di San Giuseppe), která byla postavena v roce 2010 podle návrhu architektů Giuseppa Facchini a Barbary Bellano jako pocta papeži Benediktovi XVI. (občanským jménem Josef Ratzinger). Jedná se o stou fontánu postavenou ve Vatikánských zahradách. Na stěnách za fontánou je umístěno šest panelů zobrazující život sv. Josefa podle evangelia sv. Matouše a sv. Lukáše.
Fontána Nejsvětější svátosti
Barokní fontána Nejsvětější svátosti (Fontana del Santissimo Sacramento) je dílem Giovanniho Vasanzia a byla dokončena v roce 1605. Fontánu tvoří výklenek, který byl umístěn do brány Leonských hradeb. Má podobu oltáře, voda tryskající vertikálně připomíná svíčky a mytologický pták Gryf chrlí vodu do všech směrů, což připomíná paprsky monstrance.
Ke komplexu vatikánských zahrad musíme zahrnout i část, která se nachází na trase prohlídky Vatikánských muzeí.
Čtvercová zahrada
Před budovou Vatikánské pinakotéky se nachází Čtvercová zahrada (Giardino Quadrato), která byla zřízena na pontifikátu papeže Pavla III. podle návrhu Jacopa Meleghina. Zahrada byla obehnána zdmi, proto se jí také říká tajná zahrada (Giardino Segreto), a byla určena pouze pro významné hosty papeže. Zahrada v průběhu staletí prošla významnými změna. Asi nejvýznamnější pochází z roku 1929, kdy asi jedna třetina zahrady musela ustoupit budově Vatikánské pinakotéky. Současná podoba zahrady je v příjemném italském stylu. Čtyři zelené plochy ohraničují zelené keře a ve středu se nachází fontána obklopená pomerančovníky v květináčích.
Fontana della Galera
Asi nejpozoruhodnější fontánou je Fontana della Galera, kterou najdete před budovou Casino del Belvedere. Fontáně dominuje věrná kopie válečné lodi s plachtami, stěžni a děly. Obdivuhodné dílo vytvořila dílna klempíře Giovanniho Fantini v roce 1621. Současná podoba fontány pochází z konce 18. století, z počátku pontifikátu papeže Pia VI., kdy byla fontána kompletně zrekonstruována a vznikla “kulisa” za lodí. Na rekonstrukci se podíleli architekti Pietro Camporese, Michelangelo Simonetti a Salvatore Casali. Fasáda je celá z cihel, štuku a travertinu, tři niky jsou orámovány jednoduchými pilastry. Sochy v centrálním výklenku zobrazují mýtus o Faetonovy převzatý z Ovidiových Proměn a jsou dílem Gaspara Sibilly. Výklenek je zakončen špalírem z cedrových a pomerančových stromů. V rámci této rekonstrukce byla přestavěna i válečná loď po vzoru té předchozí.
Vatikánské zahrady je možné navštívit pouze po předchozí rezervaci. Vatikánské zahrady můžete navštívit s průvodcem (dostupné v italštině a angličtině) nebo si je prohlédnout z paluby vyhlídkového autobusu. V ceně vstupného u obou typů vstupenek je zahrnuto i vstupné do Vatikánských muzeí (bez průvodce), které můžete po prohlídce Vatikánských zahrad navštívit bez čekání ve frontách.
